Terén jede do Mexika!

Čtveřice projektů, s nimiž se nyní může seznámit mexické publikum, vznikla v zázemí dvou významných produkčních platforem MOTUS – Alfred ve dvoře a TERÉN – pole performativního umění. Obě zaujímají důležité místo na mapě českého nekomerčního a nezávislého divadla a interdisciplinárního umění. Přičemž především TERÉN svůj lokální dosah aktivně překračuje. Obě platformy pojí časté koprodukce, jisté personální překrytí a do značné míry také estetická směřování.

Spolek MOTUS založený v roce 2001 sídlí v hlavním městě Praze v divadle Alfred ve dvoře. Jeho prostory vybudoval v devadesátých letech mim a klaun Ctibor Turba, který v 70. až 90. letech ovlivnil vývoj českého divadla i jeho tvář v zahraničí. Velmi záhy po dokončení stavby předal umělecké vedení výše zmíněné organizaci. Dlouhodobým cílem MOTUSu je vytváření podmínek, v nichž mohou soustředěně experimentovat a hrát umělci z české nezávislé divadelní scény. Mnohem mladší TERÉN vznikl v Brně, druhém největším městě České republiky, teprve v roce 2019. Také poskytuje produkční a technické útočiště nezávislým tvůrcům, ale mnohem více se zaměřuje na interdisciplinární umění. TERÉN spravuje Centrum experimentálního divadla, které zřizuje od roku 1992 město Brno. Vedle TERÉNu CED zahrnuje také Divadlo Husa na provázku a HaDivadlo, která v 70. a 80. letech představovala významné oázy svobody v rámci hnutí tzv. studiových divadel.

Handa Gote: Rain Dance 2.0

Nezávislé uskupení Handa Gote research & development založené v roce 2005 svou existenci již delší dobu úzce spojuje se scénou Alfred ve dvoře. Inscenace Rain Dance 2.0 stojí na práci s předměty, které tvůrci sami pojmenovávají jako „zastaralá média“. V praxi to obnáší využívání různých podomácku smontovaných přístrojů, které by možná za běžných okolností už dávno skončily ve sběrném dvoře. Motiv nabírá v současném společenském kontextu politické rozměry. Nezanedbatelná část české populace má pocit, že nerozumí globalizovanému světu, v němž žije. Pociťuje neurčitou hrozbu a potřeba vyrobit si všechno sám nabývá na aktuálnosti. Handa Gote znovu objevují zasuté instinkty, mimo jiné ty, co se pojí s potřebou zabezpečit se, porozumět a ochránit se před nejistotou. Ve svých dílech se jich citlivě dotýkají a jitří je v jejich krystalické podobě. Svým hravým kouzlením odkrývají nadčasovou relevanci technologií, které se už dávno se vytratily z centra zájmu tzv. technologicky vyspělé společnosti.

Foto: Roman Mikeš

PYL: Reality Surfing

Projekt Reality Surfing vznikl ve spolupráci mezi TERÉNem a MOTUSem. Plně ženské nezávislé uskupení PYL, které ho vytvořilo, se zformovalo roku 2018 v Praze. Čtyři jeho členky společně studovaly scénografii alternativního a loutkového divadla na pražské DAMU. Tři z nich pocházejí z postsovětského prostoru a ve své tvorbě se inspirují absurditou každodenního života v postsovětských metropolích. Projevuje se to jejich velkým smyslem pro kouzlo samoúčelného vizuálně i zvukově realizovaného konání. Současně se v dílech PYLu objevuje kritická fascinace idejí pokroku a technooptimismem. Pracuje se tu s levnými mechanickými hračkami, které si může v nejrůznějších večerkách a výprodejích pořídit skoro každý. Autorky je doslova svlékají z jejich komerčně líbivých slupek a hledají jejich potenciál fungovat ještě jinak než jen jako mechanické služebnictvo. Umožňují strojům svobodně se křížit, dávat volný průchod svým výrazným vlastnostem, přiblížit se existenci nezávislé na člověku a někdy až zlověstně mutovat.

Foto: Martin Špelda

Insider: Odkrývání reality

Performance pro jednoho diváka či divačku Cristiny Maldonado Insider: Odkrývání reality vznikla v prostředí brněnské platformy TERÉN. „Publikum“ tu prozkoumává svých pět smyslů a jejich vztah k virtuální skutečnosti, kterou vidí s pomocí brýlí VR. Ta není nepodobná realitě, která je fyzicky obklopuje. Členky tvůrčího týmu jim občas vkládají do rukou předměty nebo je jinými způsoby nechávají zakusit okolní svět. Síla, s níž dílo účinkuje, závisí na citlivosti a vstřícnosti individuálních recipientů a také vztah performerek má blíže k péči než k veřejnému prezentování uměleckých dovedností. Jde tu především o vztahy a o jejich dynamiku. Takový přístup se nachází v souladu s obecným směřováním platformy TERÉN zaměřené na tvorbu fluidních sítí kontaktů a v čase prohlubovaných, leč nesoustavných spoluprací s různými tvůrci. Projekt Insider umožňuje zúčastněným prozkoumávat vlastní závislost na vztazích s okolním prostředím, ale nepřímo také hranice křehké autonomie svého vnitřního života.

Foto: David Hanko

Návštěva

V zázemí TERÉNu také vznikla Návštěva Veroniky Vlkové a Roberta Smolíka, inscenace pro děti od tří let i pro dospělé. Představení je přenáší do světa bytostí, které nejsou z lidského světa, ale nelze je označit ani za zvířata, houby či rostliny. Autor a autorka s výtvarným zázemím je vytvořili z náhodně nalezených samorostů a přírodnin různých druhů (peří, houby, zelenina…). Vlastnosti a činnosti bytostí důsledně vycházejí z materiálů, z nichž jsou stvořena jejich těla. Průvodkyně představením navíc přímo na jevišti v podobě útulného pokojíčku neustále cosi vaří, cosi s něčím slévá: mísí různé plody, byliny a extrahuje barvy. V tomto směru inscenace navazuje na ekologické koncepty, které se už nějaký čas rozvíjejí v oblasti českého loutkového divadla. Jeho nezávislá scéna nabízí v poslední době větší počet projektů, kde bývají děti i dospělí konfrontováni se světem, do něhož se mohou ze své lidské podstaty promítnout jen omezeně. Díky tomu jsou vedeni k citlivému vztahu ke skutečnostem „odjinud“, kterým nerozumějí.

Foto: Adam Holubovský

Barbora Etlíková

/ Barbora Etlíková je divadelní kritička. Momentálně působí především na blogu Podhoubí, který založila, a v redakci časopisu Svět a divadlo.

Program výjezdu.

Pro blog CED připravila Kristýna Businská.