Miroslav Oščatka: Nikdo k naší činnosti nedokáže být kritičtější než my sami.

Čas srdce. Tak nazvalo svou sezonu Divadlo Husa na provázku. HaDivadlo tu svou označilo jako Blízkost. Nevím, zda jsem nějak ovlivněný těmi názvy, ale z mého pohledu se jednalo o křehké, přesto však v mnoha ohledech silné tvůrčí období – v něm jsme jako mravenci tykadly citlivě ohmatávali svět kolem nás.
 
Vznikly mimořádně silné inscenace. Jiří Havelka, uznávaný divadelní a filmový režisér, připravil v Divadle Husa na provázku kolektivní improvizaci s názvem Vykouření. Výchozím materiálem se stal skutečný právní spor, který divadlo několik let vedlo s arcibiskupem Dominikem Dukou. V kolektivním improvizačním procesu vznikl očistný scénický obřad, který se z různých stran dotýká toho, jak v naší společnosti zbytečně vznikají bojechtivé nepřátelské tábory.
 

inscenace Vykouření, foto: David Konečný
 

Režisér Ivan Buraj s filmovým scenáristou a režisérem Bohdanem Karáskem vytvořili v HaDivadle autorskou inscenaci Humanismus 2022. Scénická mozaika o jedné dovolené ve válečných časech zkoumá nejen důsledky válečného konfliktu na Ukrajině, ale ozřejmuje a zviditelňuje i zvláštní morální neklid, který v nás tato válka vyvolává. Inscenace získala nominaci na Cenu divadelní kritiky a v Ceně Divadelních novin se umístila na třetím místě.
 
A když už jsme u cen – výprava Marka Cpina k inscenaci Chazarský slovník se stala Scénografií roku a herečka Zdislava Začalová získala cenu Talent roku 2022.
 

inscenace Humanismus 2022, foto: Jakub Hrab

 
Také v Terénu vznikla krásná věc. Spolupráce loutkáře Roberta Smolíka a uznávané umělkyně Veroniky Vlkové vyústila v inscenaci s názvem Návštěva. Představení je určené dětem i rodičům a tvůrčí tým v ní zblízka ukazuje obyčejné věci, z nichž se tají dech, způsobem, který z prostých předmětů dokáže vykouzlit malé zázraky.

inscenace Návštěva, foto: Adam Holubovský

 
Stále více se stáváme místem setkávání a dialogu mezi různými skupinami a kulturami. Na podzim CED uspořádalo velkou mezinárodní diskuzi Podívat se Ukrajině do očí, které se zúčastnilo osm intelektuálů a intelektuálek z Ruska a Běloruska. Byla to unikátní příležitost mluvit o válce na Ukrajině s lidmi, kteří pocházejí přímo z agresorských zemí. V prosinci pozval Max Nowotarski do HaDivadla ukrajinské uprchlice a uprchlíky, kteří se v originálním dokumentárním pásmu Než skončí válka / До кінця війниpodělili s diváky podělili o své osobní výpovědi. A na jaře pak na Provázku mladá běloruská režisérka Palina Dabravolskaja připravila open-air inscenaci o hrdinkách všedního dne.

mezinárodní diskuze Podívat se Ukrajině do očí, foto: David Konečný

před posledním uvedením dokumentární inscenace Než skončí válka / До кінця війни proběhla diskuze s názvem Neviditelná Ukrajina, foto: David Konečný

inscenace Hrdinky, foto: David Konečný 

 
Lidé z jiných zemí a kultur ovšem nejezdili jen k nám – také my jsme se snažili vycestovat ven za nimi. Institut umění-Divadelní ústav oslovil vedení divadla Terén, zda by v rámci jejich programu na síťování umělců a umělkyň nechtěli vycestovat do Střední a Jižní Ameriky. Umělecký šéf Matyáš Dlab tak na podzim absolvoval cestu do Mexika, v lednu pak produkční Soňa Borodáčová vyjela na poznávací cestu do Chile. Pokud vše vyjde, vycestovat by takto měli v dalším roce ještě do jihovýchodní Asie.

umělecký šéf Terénu Matyáš Dlab absolvoval profesní cestu do Mexika

Významně jsme začali otevírat také mezigenerační dialog. Na Provázku vědomě navazují na Studio dům založením tzv. Studia 60+, které vede Marie Klemensová. Při divadle tak vznikla originální škola pro starší a pokročilé. Na druhé straně HaDivadlo ve spolupráci s CED založilo Divadelní třídu CED, která se naopak otevírá mladé generaci. Lektorkou Divadelní třídy se stala Tereza Chvátalová. V obou aktivitách chceme pokračovat i v nadcházejících letech.
 

Studio 60+ netradiční amatérský soubor pro starší a pokročilé

Nutné je také zmínit výročí, které v sezoně 2022/2023 Centrum experimentálního divadla slaví. Před 30 lety vydal Úřad města Brna první zřizovací listinu Centra experimentálního divadla, vymezující dobu zřízení tohoto právního subjektu od ledna 1992. V průběhu celého roku 1992 a 1993 pak docházelo k různým událostem, kterými Centrum experimentálního divadla vstoupilo do veřejného života. Protože ale myšlenka jeho založení sahá již do roku 1986, kdy byla vize CEDu poprvé formulována jako dramaturgický model, a protože byla organizační podoba soustavně připravována od roku 1987, rozhodli jsme se výročí pojmout jako procesuální a připomínat tak kontinuální charakter samotného založení. Prvním z výstupů byl celodenní projekt 30 CED, těšit se můžeme také na připravovanou publikaci a další události.

výroční oslavy 30 CED

Nikdy jsem neměl rád čísla. Jako ředitel je teď však sledovat musím. Zmíním zde nyní jen jedno číslo – 96 ze 100. Tolik bodů letos přidělila komise Ministerstva kultury Centru experimentálního divadla při hodnocení kvality profesionálních divadel v ČR. Komise hodnotí divadla v kategoriích strategie, umělecká excelence a nadstandard. Žádné jiné divadlo nezískalo více bodů než CED. Nijak to nepřeceňuji, ale každopádně takové hodnocení potěší. Nikdo k naší činnosti nedokáže být kritičtější než my sami. Zdá se mi, že jsme neustále jaksi urputní, věčně s vyceněnými zuby. Není ale důvod pořád ježit chlupy. Život má omezený čas. Myslím, že navzdory řadě potíží, se oprávněně můžeme cítit hrdí a šťastní.

Miroslav Oščatka, ředitel Centra experimentálního divadla v Brně