V prosinci proběhla poslední událost projektu Prostor pro spor, na kterém v průběhu podzimu spolupracoval Terén, Nesehnutí a Ústav politologie FF UK. 

Ve středu 6. 12. se u příležitosti dvacátého pátého výročí Divadla U stolu, jehož založení inicioval divadelní umělec František Derfler coby komorní scénu zaměřenou zejména na inscenace literárních předloh a básnických kompozic, uskuteční vzpomínkový večer s názvem Blues U stolu. Různé kontexty Derflerovy tvorby i samotného divadla v rozhovoru připomíná manažerka Centra experimentálního divadla Vanda Košuličová, která v DUSu dříve pracovala a s Františkem Derflerem ji pojil nejen pracovní, ale i přátelský vztah.

Rozhovor s Magdalenou Kuntovou a Jáchymem Sůrou, novými posilami hereckého souboru HaDivadla, nejen o zkoušení inscenace Jenom konec světa, první premiéry Sezony 49: Konec iluzí.

Host Masterclasses je koncipovaný jako série přednášek, ve kterých výrazné osobnosti kulturního života hovoří o tom, co dělají. Jak cyklus vznikal, pro koho je určen či na jaké setkání se do konce roku ještě můžeme těšit přibližuje šéfredaktor měsíčníku Host Jan Němec. 

Výzkumné laboratoře CED_OBSERVER jsou součástí činnosti redakce časopisu CEDIT již od roku 2020. Stáž v této fázi prochází vnitřní revizí, kdy na místo redaktorky CEDITu Barbory Lišky nastupují v pozici vedoucích lektorek Viktória Citráková a Kamila Hrnčířová. Obě jsou aktivní tvůrkyně na poli divadla a performance, proto jejich ambicí bude prohloubit performativně-edukativní rozměr, který stáž nabízí. Ohlédnutí za proměnami jednotlivých běhů stáže přináší rozhovor s jeho spoluzakladatelkou a „duchovní matkou“, teatroložkou Barborou Liškou.

Co všechno je třeba stihnout na jeden nádech?

Dramaturgická a produkční platforma Terén připravila další projekt ze série Nové sady. Tentokrát se jedná o sérii workshopů ústící v performativní výstup, v rámci kterého dojde k propojení neherců, profesionálních performerů a akvabel. Projekt Na jeden nádech v režii interdisciplinárních umělkyň Šárky Zahálkové a Elišky Říhové oživí bazén v areálu TJ TESLA na Lesné.

Ivan Buraj, umělecký šéf HaDivadla, se ve svém textu ohlíží za cestou k formování principů tzv. otevřené dramaturgie. Jakým způsobem do tvůrčího procesu utváření nové sezony přivést inspirativní osobnosti vně kolektivu divadla i jeho diváky?
 

Umělecké uskupení Pulsar uvede 8. září 2023 v rámci Divadelního festivalu Kutná Hora premiéru tanečně-divadelní události Vyjdu z lesa, vyjmu páteř ze svého hřbetu a budu ji mít místo meče. Realizací tohoto angažovaného česko-běloruského projektu, který vzniká na základě textu běloruské dramatičky píšící pod pseudonymem noname67, tvůrci vyzívají k dialogu a solidaritě. Jak probíhaly přípravy projektu Vyjdu z lesa, vyjmu páteř ze svého hřbetu a budu ji mít místo meče? Je možné prostřednictvím tance přiblížit osobní traumatickou zkušenost s potlačenými protesty a následnou likvidací kulturního života v Bělorusku? A jak probíhala spolupráce s Ambasádou nezávislé běloruské kultury při Centru experimentálního divadla? To a mnoho dalšího přibližují dramaturgyně a režisérka Tereza Krčálová a kurátor a producent Honza Malík z uskupení Pulsar.

Ve spolupráci s Museo Universitario del Chopo, uměleckou organizací Mexické národní autonomní univerzity (UNAM), a s organizací Alas y Raíces, programem Coordinación Nacional de Desarrollo Cultural Infantil (CNDCI) / Secretaría de Cultura del Gobierno de México), bude moci mexické publikum již teď v září zhlédnout čtyři české performativní projekty. Tři z nich jsou dílem naší dramaturgické a produkční platformy Terén. Uvedení v hlavním městě Ciudad de México je součástí projektu PerformCzech Links out, prezentace českých scénických umění v Mexiku, a PerformCzech Skills, vzdělávací akce v Mexiku, které s podporou Národního plánu obnovy organizuje Institut umění – Divadelní ústav. V následujícím průvodním textu na vyzvání vysílající dvojice produkčních platforem (MOTUS - Alfred ve dvoře a Terén - pole performativního umění) divadelní kritička Barbora Etlíková přibližuje tato díla tamním divákům a zasazuje je do kontextu české performativní tvorby.

Pocit bezpečí, domova a důstojnosti. Základní lidské potřeby, nebo luxus určený jen pro někoho? Jistoty týkající se toho, zda a jak bydlíme, se dnes stávají nedostatkovým zbožím, předmětem tržních spekulací, korupčních skandálů a antisociální politiky. Problémy s naplňováním základních potřeb skrze bydlení se už dávno netýkají jen těch nejzranitelnějších osob zcela bez domova. Spojují lidi všech generací, zatímco necitlivé pokusy o jejich řešení, opomíjející hluboce existenciální rozměr fenoménu bydlení, společnost často dále rozdělují.